Těžké, masivní mahagonové dveře zasedací místnosti vedení byly pevně zavřené a uvěznily Claru v dusivě napjaté atmosféře, která se zdála být tak hustá, že by se dala krájet nožem. Seděla naprosto strnule ve svém koženém křesle s vysokým opěradlem a ruce měla úhledně složené v klíně, aby skryla jejich nepatrný, mimovolný třes. Byla si bolestně vědoma toho impozantního muže sedícího na samém vrcholu