Prudce zvedla hlavu, když uslyšela zaklepání na dveře své kanceláře.

„Připravená?“ Vance vypadal jako obvykle ďábelsky pohledně, v rukou nenuceně držel sako.

Unaveně zavrtěla hlavou: „Ne, zůstanu. Mám spoustu práce.“

„My tě tu unavujeme, cukrouši.“ Přistoupil blíž a posadil se na druhou židli. Ve tváři měl vepsanou starost.

Usmála se: „Hrozně mě to baví, Vanci. Nemůžu ti ani dostatečně poděkov