„Claro! Zítra pořádá náš největší obchodní rival charitativní ples. Oba tam musíme být,“ řekl Vance, stále zabraný do svého notebooku.

„Nevadilo by, kdybych zítra do kanceláře dorazila pozdě? … Myslím tím víc pozdě než obvykle?“

Už ležela v posteli, připravená jít spát, oblečená v jeho tričku a bavlněných kraťasech.

„Jistě, proč?“ Vance zvedl tvář od notebooku.

„Potřebuju si jít něco koupit.“