Připravovala na stůl nádobí. Posledních pár měsíců bylo hektických, ale i tak se dokázala usmívat a starat se o rodinu.

Její syn spal ve svém pokoji a teď patřil její čas výhradně jejímu manželovi.

„Je hotová večeře?“ Její manžel vešel do obývacího pokoje a vlepil jí letmý polibek.

„Jo. Jenom potřebuju ohřát tyhle těstoviny.“ Vložila jídlo do trouby. „Ještě minutku, miláčku.“

„Tak to se asi půjdu