Připravovala na stůl nádobí. Posledních několik měsíců bylo hektických, ale i tak se dokázala usmívat a starat o rodinu.

Její syn spal v pokoji a teď byl její čas věnován výhradně manželovi.

„Je večeře hotová?“ Manžel vešel do obýváku a letmo ji políbil.

„Jo. Jenom musím ohřát tyhle těstoviny.“ Vložila misku do trouby. „Ještě minutku, miláčku.“

„Tak to se asi zajdu podívat na našeho syna.“