„Zastavila se za tebou Vanessa?“ I když se zeptal jen tak mimochodem, srdce jí při tom vynechalo úder.

Lhostejně pokrčila rameny a snažila se znít nezúčastněně.

„Ano, byla tam. Ptala se na tebe jako obvykle. Myslím, že moji společnost moc nemusí, takže se prostě brzy rozloučila.“

Snažila se pozorovat výraz v jeho tváři. Jen aby našla něco zvláštního nebo odlišného při zmínce o Vanessinu jménu.