-Paige-

Když jsem se druhý den probudila, déšť úplně ustal. Je asi ještě hodně brzy, před rozbřeskem, ale už teď se cítím plnější energie.

Přitulím se ke zdroji tepla za svými zády; k Damonovi. Instinktivně kolem mě vtiskne paži a přivine si mě k sobě. Dlouze si povzdechnu a pro sebe se usměju.

Navzdory okolnostem se zdá, že to byl ten nejlepší spánek, jaký jsem za hodně, hodně dlouhou dobu měl