-Damon-

Když vejdu do jídelny bez Paige, všichni přestanou jíst a zírají na mě. Nevědí, jestli se mají postavit, jak to dělali u Luciana pokaždé, když vešel do místnosti, nebo jestli mě mají ignorovat jako kteréhokoli jiného válečníka, kterým jsem ještě před méně než osmačtyřiceti hodinami byl.

To ticho mě začíná štvát. Když si jdu nabrat jídlo, lykanky se mi dokonce pokusí vzít talíř a obsloužit