Odpověděl Gideon, přešel k Lyře a upřel na ni prázdný pohled.

Na její malé tvářičce uviděl dvě slzavé cestičky, které vypadaly jako ranní rosa na květinách. Vypadala tak krásně a žalostně zároveň.

Lyra se cítila trochu rozpačitě. Z rozpaků jí zčervenaly tváře a z dlouhých řas jí skanula slza.

Gideon byl otřesen. Hruď se mu dmula, když se Nora snažila zamrkat a zahnat slzy.

„Ty spratku! Běž rychle