Na dvorku kráčel Levi rychlým krokem směrem ke svému lamborghini a ve tváři měl chladný výraz.

„Levi!“

Lyra ho dohonila a ztěžka oddychovala. Popadla ho za paži a řekla: „Kam jdeš?!“

„Co nejdál od tohohle místa. Nebo ještě lépe, bude nejlepší, když už se sem do konce života nevrátím.“

Levi se otočil a ušklíbl se. Tvář měl zarudlou a oteklou a na tváři se mu zřetelně rýsoval otisk dlaně.

„Levi, řík