Dominic na okamžik strnul. Srdce se mu sevřelo.

Lyřiny zardělé tváře zbledly, jak v mžiku vystřízlivěla. Zlostně na Gideona zírala. „Gideone Hawthornee! Jak můžeš být tak neochvějně nestydatý? Pusť mě! S tebou neodejdu, ať se děje, co se děje!“

Gideon ji nechal, ať se brání a nadává mu, co hrdlo ráčí. Měl pocit, že v tuto chvíli mu nezáleží na nikom jiném na světě, a nemyslel na nic jiného než na