"Nepřipadám ti ubohý? Hloupý? Směšný?" ozval se Gideonův chraplavý hlas. Jeho rty zformovaly zlomený, hořký úsměv.

Tristan zamyšleně zavrtěl hlavou. "Ne, Gideone, jsem tvůj nejlepší přítel, tvůj bratr. Ať se stane cokoli, nebudu se ti smát. Jen je mi to líto."

'Lítost...' Gideon zavřel své krví podlité oči a v duchu roztrhal každou vzpomínku spojenou s Vivienne, až nezbylo vůbec nic – ani stopa.

"