Na chodbě stál Toby u vchodu do nemocničního pokoje.

Pozoroval dobře zorganizované řady strážných. I z jejich disciplinovaného držení těla, výrazů a hrůzostrašné aury, kterou vyzařovali, mu běhal mráz po zádech.

Dveře se rozletěly a po podlaze se rozlehl zřetelný zvuk vojenských bot.

Roman si upravil vojenskou čepici a bez výrazu vyšel ven.

Po letech vojenské služby si dokázal udržet stoické vystu