Venku před vilou Lyra nastoupila do Tristanova luxusního auta.

„Lyro, je vzácné, že jsi se mnou dobrovolně o samotě.“

Tristanovy oči vždy nesly svůdný šarm, když se s úsměvem díval na krásku vedle sebe. „Cítím se docela polichocen, že jsem v přítomnosti takové krásy, ale bojím se, že kdyby Gideon, to zelenooké monstrum, zjistil, že si tu povídáme o samotě, explodoval by vztekem. Navíc je ještě poř