Gideonova široká a urostlá postava jí tvořila štít. Jeho dech pomalu slábl a stával se namáhavějším.

"Lyro... jsi v pořádku?"

"Zbláznil ses?! Ve chvíli, jako je tahle, bych se na to měla ptát já tebe," zavrčela na něj tlumeně a do očí se jí draly slzy.

Gideonovi v hlavě třeštilo, jeho vidění se stávalo čím dál tím víc rozmazaným. Přesto se na ni dál jemně usmíval. "Jestli máš o mě strach, tak pak