„Skvěle řečeno! Lépe bys to neřekl.“ Arthur, celý bez sebe nadšením, poplácal Gideona po rameni o něco silněji, než zamýšlel.

Na druhém konci linky se rozhostilo ticho, po němž následovalo tiché uchechtnutí. Miles pronesl povzbudivým hlasem: „Je skvělé, že to takhle vidíš. Doufám, že se k sobě se slečnou Vanceovou brzy vrátíte.“

„Děkuji, Milesi,“ zamumlal Gideon.

Z nějakého důvodu mu však na Miles