Levi prudce zamrkal. Cítil, jak se mu divoce rozbušilo srdce. Málokdy mu tlouklo tak splašeně, ale ta žena v jeho náručí se svýma těkavýma očima a neklidnýma rukama i nohama v něm cosi rozbouřila.

Nebylo to tím, že by ho přitahovala, ale spíše tím, že se až neuvěřitelně podobala Lyře. Když Levi držel tuto ženu, která se ho stále pokoušela svádět, ztratil řeč.

„Uf, je mi na zvracení.“ Sereně vyhrkl