Declan na něj nenaléhal. Z pevného stisku na své paži cítil, že Lloyd je pohlcen hlubokým žalem.

Lloyd se pomalu sunul vpřed, dokud nestanul před rakví. Natáhl třesoucí se ruku a jemně ji položil na tmavé, leštěné dřevo.

"Winstone! Jak jsi mohl takhle odejít!

"Jsem o dva roky starší. Pořád jsem tady, jak jsi mohl odejít přede mnou?" Lloydův hlas se zlomil v zalkání. Několikrát poplácal rakev, jako