"Jo," odpověděla Nora tiše. Zvedla se na nohy a pohlédla na hodinky. "Měla bych jít."

Richard ji sledoval, jak se otáčí k odchodu. Část jeho duše chtěla zavolat, požádat ji, aby na panství Vanceových zůstala – byť jen na noc – ale ta slova mu uvázla v hrdle. Jak to od ní mohl teď žádat?

Už jen to, že se jejich vztah pomalu urovnával a že se Nora vůbec přiměla nazvat ho "tati", bylo víc, než v co k