Tou dobou už Romanova matka a sestra dorazily do nemocnice a úzkostlivě s Clarou čekaly na další zprávy o Romanovi.

Po tomto oznámení se ozvalo radostné vypísknutí a pak přišly slzy štěstí a úlevy. Po několika dalších okamžicích jim bylo dovoleno jít dovnitř a Romana vidět.

Clara stála stranou a připadala si jako vetřelec, zatímco ho jeho matka se sestrou obskakovaly. Byla ráda, že je v pořádku,