Poprvé po více než třech týdnech uviděl Roman slunce. Jeho intenzita byla oslepující a musel přimhouřit oči, aby se ochránil před tím spalujícím svitem, i tak ale byl nesmírně rád, že slunce vidí.

Když se jeho oči přizpůsobily světlu, pořádně se rozhlédl po okolí. Měl pravdu. Držel ho v zajetí kdesi uprostřed lesů, úplně mimo civilizaci.

I kdyby se mu podařilo uprchnout, což bylo nepravděpodob