Sylvia stála stoicky a tiše, zatímco kazatel monotónně pokračoval o tom, že prach jsme a v prach se obrátíme. Slzy jí v rychlém sledu stékaly po tváři a hlavu měla sklopenou, ale neunikla z ní ani hláska.

Ani když sledovala, jak rakev její matky spouštějí do země, nejevila navenek žádné známky smutku, s výjimkou slz, které jí nepřestávaly téct po tvářích.

Počet lidí, kteří se objevili na pohřbu, b