Kaelen

Po jídle jsme konečně mohli být se strýčkem Donovanem sami v pracovně ve druhém patře, daleko od překřikujícího se hovoru, jásotu a hlasité hudby.

„Páni, jen se na to podívejte,“ řekl hned, jak vstoupil.

„Říkal jsem si, že je načase udělat pár změn,“ odvětil jsem a zavřel za sebou dveře. „Co myslíš?“

„Devět z deseti.“

„Cože? Proč ne deset z deseti?“

Natáhl se po knize z jedné z polic a pron