Kaelen

Stál jsem u Sloaneiny verandy a odpočítával každou vteřinu, která zbývala do chvíle, než mi otevře dveře. Nemohl jsem se dočkat, až uvidím ten výraz v její tváři, jakmile pohlédne na mou bílou košili. Byla to ta s diamanty. Myslela si, že už jí nikdy nevrátím původní barvu po tom, kolik jejího make-upu se na ni v Londýně rozmazalo.

Když konečně otevřela dveře, oči se jí rozšířily příjemným