Sloane

Na několik vteřin ode mě odvrátila pohled, ani nevěděla, co má dělat s rukou, kterou z té mé právě vyškubla.

Pak se ošila na gauči a uhladila si sukni, jako by jí najednou překážela.

„Ne,“ řekla tichým hlasem. „A to jméno jsem nikdy předtím neslyšela.“ Zvedla se ze sedadla až příliš prudce. „Uvařím nám čaj.“

Sledovala jsem, jak ve spěchu míří do kuchyně a přitom si tak ztěžka povzdechla, že