Elara stála ztuhlá na popraskaném chodníku a sledovala, jak se červená koncová světla elegantního vozu rozpíjejí do pohlcující temnoty. Hluboké vrčení motoru utichlo a zanechalo ji o samotě s kousavým nočním chladem. Pouliční lampy nad její hlavou blikaly a vrhaaly přes prázdnou silnici dlouhé, pokroucené stíny.

*Elaro.*

Její vlastní jméno se jí rozléhalo v mysli. Způsob, jakým ho Zane vyslovil –