Elaře v hlavě pronikavě tepalo a její myšlenky byly Dantovými slovy vrženy do chaosu. Nevěděla, zda Dantemu věřit, nebo rozehnat ten neklid, který se jí drápal v hrudi.

„Ne,“ řekla do telefonu. „Jen jsem se někde zdržela. Právě vyrážím. Budu tam do hodiny.“

Jeho hlas nesl stopu zmatku, když řekl: „Nelži mi, Elaro.“

„Nelžu.“ Elara cítila, jak se jí nějak sevřelo srdce.

…

Mezitím, zpátky v kavárně,