Celou minutu bylo v nemocničním pokoji hrobové ticho.

V tu chvíli se Jarek jako první pohnul. Jemně dovedl Jocastu zpět na lůžko hlasem plným otcovského tepla.

"Krvácí ti čelo. K čemu je takováhle impulzivnost dobrá? Podívej se na tvář svého strýce."

Jocasta se tam dostala jen díky čistému adrenalinu, a teď, když to opadlo, se konečně otočila, aby se podívala na Zanea.

Zane zůstal věrný své povaze