TESSA

Už pomilionté jsem pohlédla na svítící digitální hodiny na nočním stolku. Pět hodin ráno. Tolik k tomu, že nechám temnotu, aby převzala vládu. Ivyino tiché, rovnoměrné pochrupování bylo jediným zvukem v tiché ložnici. Po bezesné noci plné nekonečného přemýšlení jsem měla v hlavě naprostý zmatek. Vzpomínka na Vaughnův dotek a rýsující se hrůza z rozhovoru, který jsem musela vést s Oscarem, ud