NADINE

Sotva jsem měla šanci zazvonit, dveře se rozletěly a já uviděla Tessinu usměvavou, radostnou tvář.

"Tady jsi!" vyhrkla, tleskla mi do dlaně a popoháněla mě dovnitř. "Čekaly jsme na tebe."

Tiše jsem se zasmála, bojovala jsem se snahou zout si boty, než mě odtáhla do své ložnice. Vzduch byl naplněný vůní vanilky a něčeho sladkého a uklidňující teplo Tessina domova mě zahalilo jako něžné objet