NADINE

Jeden den, který musím přežít, a už teď ten vzduch byl k zadušení.

Stála jsem před svou kanceláří a zírala na tu obyčejnou bílou obálku, jako by to byl žhavý drát připravený mě sežehnout zaživa. Srdce mi bušilo o hruď v úzkostném rytmu, který se jen zrychloval, čím déle jsem na ni hleděla.

Bože. Ne. Už zase ne.

Udělala jsem krok vzad. Plíce se mi stáhly a vzduch se mi zadrhl v krku.

Když js