RONAN

A náhle, jako by se kouzlo zlomilo, se přestala usmívat. Trochu ucouvla a zavrtěla hlavou.

„Ne,“ zašeptala slabým, ale zřetelným hlasem. „My... neměli bychom takové rozhodnutí dělat unáhleně.“

Ani jsem se nepohnul. Dlaně jsem měl dál pevně sevřené, ale štípla mě ta drobná rána jejích slov, způsob, jakým propíchla bublinu téhle chvíle.

„Jednáš pudově, Ronane.“ Těžce polkla. „Co když se zítr