GAVIN

Ten zmetek se odpotácel pryč, držel si čelist, krev mu kapala mezi prsty a špinila manžetu jeho levné zmačkané košile.

Ubožák.

Díval jsem se, jak mizí v davu. Ztěžka jsem dýchal a čelisti měl zaťaté tak pevně, až mě z toho tlaku bolelo ve spáncích. Pěsti jsem měl podél těla stále sevřené, krev mi hučela v žilách a zbytky zuřivosti odmítaly opadnout.

„Co to s vámi je?“

Lařin hlas prořízl vzdu