Linka vyzváněla, u ucha se jí ozýval nekonečný monotónní tón. Clara svírala telefon, až jí zbělely klouby, a skrz autobuseové okno zmáčené deštěm zírala na nehybné moře vozidel. Žaludek se jí bolestivě svíral. Čas nezadržitelně utíkal.

„Haló, to jsem já,“ hlesla Clara a hlas se jí třásl ve chvíli, kdy se hovor spojil.

„Tady, volala jsi? Právě jsem byl zavalený prací.“ Declanův hlas praskal v repr