Když se něco stalo, první člověk, na kterého se chtěla obrátit, byl on.

"Kláro," začal.

Calebův pohled byl pronikavý. "Od nynějška, přesně jako dneska, ať se stane cokoliv, okamžitě mi zavolej. Je mi jedno, co zrovna budu dělat. Všeho nechám a přijedu za tebou."

Klára zkoprněla, na okamžik beze slov.

Říct, že ji to nedojalo, by byla lež. Na hrudi cítila teplo, které ji až spalovalo. Ten pocit, že