„Sadie?“ Clařin hlas byl plný překvapení i radosti. Neviděla Sadie od té doby, co ji propustili z nemocnice. „Jak se máš? Tvoje oči, jsou už...“

Než to stihla doříct, z telefonu se ozval jiný hlas. „Slečno Palmerová, co to děláte?“

Sadie tiše vyjekla, příliš rozrušená, než aby ze sebe něco dostala. Rychle zavěsila.

„Sadie?“ Clara zůstala ohromeně zírat. Blesklo jí hlavou: *Co se to děje? Sadie zav