Caleb se hořce uchechtl. „Myslel jsem si, že jsem na tebe hodný. Ale pravdou je, že když mě nejvíc potřebuješ, vždycky chybím. Někdy tu nejsem. A jindy ti zase nedokážu nijak pomoct...“

Claře po jeho slovech poskočilo srdce a tichým hlasem ho přerušila. „Calebe, přestaň. Do toho ti nic není a nejsi povinen mi pomáhat...“

„Správně,“ přikývl Caleb a nespouštěl z ní oči. „Tuhle frázi... Do toho ti ni