Nebylo ještě ani pět hodin, když Tobin přijel Sadie vyzvednout. Nastoupila do auta a řekla: „Tobine, děkuji vám za ochotu... Zajeďme nejdřív pro Lea.“

„Jistě,“ odpověděl Tobin.

Auto nastartovalo a Sadie si vzala papírový kapesník, aby si otřela pot.

Tobin se usmál a nenuceně poznamenal: „Poslední dva dny je ale horko.“

„Že ano?“ souhlasila Sadie. „I když člověk jen stojí venku a nic nedělá, je za