„Mami.“ Ariin hlas zněl chraptivě, když se podívala na Claru.

Bylo jasné, že holčička touží po svém otci. Toto vrozené pouto bylo přirozenou náklonností, hluboce zakořeněnou v její krvi.

„Běž.“ Claru zaštípalo v nose, usmála se a povzbudivě přikývla. „Jdi k tatínkovi a nech se od něj pochovat.“

„Tak jo.“ S matčiným svolením se Aria obrátila k otci a zvedla své baculaté ručičky. „Obejmout.“

„Ahoj.“