„Slečna Vanceová je váženým hostem mým i mého manžela, a vy jste ji obvinila z krádeže? Jak se opovažujete?“ zařvala Evelyn.

„Omlouvám se, paní Prescottová!“ Tasha se třásla strachy a chytala se za tvář. Neodvážila se ani zafňukat, když brečela.

„Nemusíte říkat už nic dalšího. Jste propuštěna. Jděte na osobní oddělení, ať vám vypočítají mzdu.

„V naší společnosti nepotřebujeme nevzdělané, beztaktn