Elodie

Jen jsem na něj zírala, jak odcházel. Na tváři měl přilepený úšklebek a já byla naštvaná na to, jak dokázal tak snadno vypnout své emoce. Stále jsem s ním bojovala, abych kolem něj dokázala normálně fungovat, a on si ze mě už zase dělal legraci.

„Jako by ten výhled z oken nestál za to,“

řekla jsem, ale mým slovům chyběla ostrost. Navíc už zavřel dveře od ložnice. Musel to slyšet, ale rozhod