Elodie

Když jsem si uvědomila, že Ronan z té postele opravdu nesleze, donutila jsem se usnout. Ne že bych potřebovala mít jeho obličej tak blízko u svého.

Zítra ráno se vrátím do postele a budu spát a ani se nehnu bez ohledu na to, jak moc bude řvát.

Moje zběsilé dýchání se zpomalilo a pomalu, ale jistě jsem ucítila, jak se mi zachvěla víčka, a propadla jsem se do spánku.

Gauč byl vzhledem k mé dr