Elodie

Zůstala jsem stát na místě jako přikovaná, když ode mě Ronan odešel. Ještě před chvílí byl zábavný pohled na to, jak je celý pokrytý mými otisky od rtěnky, a na tu touhu, která mu zářila v očích.

Ale to, jak mě nepřímo požádal, abych nepřemýšlela o ničem jiném, než co už jsme beztak dělali, mě trochu šokovalo.

Nikdy na mě nepoužil svůj alfí hlas nebo příkaz, ale to, jak zněl otráveně, bylo