Elodie

Byla jsem tak vyděšená, že jsem okamžitě přešla do obranného režimu a už jsem se chystala zvednout kolena a kopnout vetřelce do holeně, když jsem uviděla, jak na mě zírají ty bouřkové oči.

Z úst mi uniklo mimovolné vydechnutí, když jsem viděla, že přede mnou nestojí Corbin, ale Ronan. Měl na sobě uniformu řidiče i s čepicí.

Horní knoflíček košile se mu rozepnul a mně se naskytl pohled na tu