Ronan

Šel jsem nahoru do svého pokoje, stále v té řidičské uniformě, zatímco Declan se kolem mě ochomýtal jako dotěrná moucha.

Chtěl jsem jen, aby mě nechali na pokoji, chtěl jsem trochu klidu, ale tihle moji bratři nevěděli o osobním prostoru vůbec nic. Někdy jsem si přál, aby byli mými skutečnými bratry, ale jindy jsem nechtěl nic jiného, než je shodit ze skály.

„Ronane, já s tebou mluvím.“ Decl