Elodie

Zírala jsem na něj jen pár vteřin a říkala si, jestli se mi nevysměje za to, jak jsem dychtivá.

Ronan se ani nepohnul, ale v jeho očích jsem zachytila zaváhání. Bojoval sám se sebou, ale já věděla, že to chce. Já to chtěla.

Ztišila jsem hlas do šepotu. „Táta se dnes trochu pohnul.“

Vyhrkla jsem najednou a ta slova ze mě jen sypala. Byla to ta nejšťastnější věc, jaká se mi za poslední dobu s