Epilog II

Ronan přistoupil po můj bok. „Myslíš, že jim to vyjde?“

„Myslím, že už jim to vyšlo.“

„Dobře, konec vtipkování. Můžeme si teď jít promluvit s tvým otcem?“ zeptala jsem se ho a i na tu vzdálenost jsem slyšela, jak mu hlasitě buší srdce.

„Ehm, jasně,“ řekl po chvíli a já si ho dobírala: „Na někoho, kdo se postavil zmutovanému vlkodlakovi dvakrát většímu, než je on sám, vypadáš trochu vystr