Pohled Sylvie

Netřeba říkat, že i druhý den jsem byla vyčerpaná a bez energie, a Alfa Ryker nade mnou stále bděl. Prohlížela jsem si ho, když spal, fascinovaná tím, jak klidně a nevinně vypadá, zatímco jeho jemné chrápání naplňovalo vzduch. Jeho jizvy byly stejně drsné a vystupovaly v bílém světle nemocničních zářivek, ale mně díky nim připadal ještě hezčí. Stále jsem ho občas koutkem oka přistihl