Pohled Sylvie

Probudím se tím, že mě Ryker políbí na nos. Zahihňám se. "Dobré ráno, zlatíčko," švitoří. Asi to bude jeden z těch otravných raníček, co se probouzejí šťastní. Schoulím se pod deku a ospale po něm loupnu okem. Mnohem raději bych zůstala v posteli.

Ví, že nejsem zrovna ranní ptáče, protože ze sebe vydá ohromné odfouknutí plné rezignace, když vylézá z postele. Zamíří rovnou do koupeln