Pohled Sylvie

Kobka je chladná a ponurá. Ale neodvažuji si stěžovat. Sama jsem na tom trvala, aby mě sem dolů umístili, pro bezpečnost všech, i když proti tomu protestovali. Ale mé činy se zdají zbytečné, hloupé. Vůbec jsem se tím neměla obtěžovat. Protože kdybych chtěla, mohla bych se odsud snadno dostat. Ve vzduchu je cítit pach staré krve a je to odporné, až se mi znechucením krčí nos. Toulím s