Pohled Sylvie

Bolest přicházela ve strašlivých vlnách, rty jsem měla zkřivené v tichém výkřiku, zatímco jsem se křečovitě držela Rykerovy ruky jako o život. Cukal sebou bolestí a já si byla vcelku jistá, že jsem mu snad tu ruku zlomila, ale ani jednou si nestěžoval. Vlasy měl rozcuchané a oblečení zmačkané z toho, jak běžel do nemocnice. Venku trpělivě čekali moji bratři, společně s Pippou, Dashem